Closer to Fine | Čím dál, tím líp

A lot of things has been happening in my life, which is why it’s harder and harder to find the energy and/or motivation and/or inspiration to blog. But I figure you are entitled to some news and explanations.

Děje se mi v životě spousta věcí, a proto je stále těžší a těžší najít energii a/nebo motivaci a/nebo inspiraci pro psaní na blog. Ale myslím, že máte nárok na nějaké novinky a vysvětlení.

Since the beginning of the year, maybe even before that, I managed to fill my diary with jobhunting, interviews, dance classes, social and cultural events… And then before I knew it, I somehow had a job.

Od začátku roku, možná ještě předtím, se mi nějakým záhadným způsobem dařilo plnit diář hledáním práce, pohovory, tanečními hodinami, společenskými a kulturními událostmi… A pak, než jsem se nadála, měla jsem práci.

Now my life is filled with going to work nearly every day and trying to maintain the level of cultural and social activities. I carefully plan them out, even small realxing things, to reward myself for the long working hours.

Teď svůj život plním tím, že skoro každý den chodím do práce a snažím se udržet podobné množství kulturních a společenských aktivit. Pečlivě si je plánuju, i malé oddechové drobnosti, abych se odměnila za dlouhé hodiny v práci.

Outside of the cinema where I went to see the (amazing!!!) NT Live screening of Julius Caesar | Před kinem, kam jsem šla na (úžasný!!!) NT Live přenos Julia Caesara

I work in a gift shop of a small museum (which I shall not name) in the centre of Prague. I wasn’t quite sure it would be the right fit for me, it was a bit of a lottery. I have never envisaged myself in a job where I would be in regular contact with lots of people. Day in, day out.

Pracuji v obchůdku malého musea (které nebudu jmenovat) v centru Prahy. Nebyla jsem si jistá, jestli mi to bude sedět. Byla to trochu sázka do loterie. Nikdy jsem si nepředstavovala, že bych pracovala někde v pravidelném kontaktu se spoustou lidí. Den za dnem.

But the most miraculous thing had happened. Guess what! I actually like it! Out of all the different aspects of working here, I enjoy working with people the most. What?! Shocking, I know. Maree, Queen of Introversion, enjoys human contact. Turns out she is actually quite good at making a connection with strangers, being nice to them, smiling and helping them out. No, I don’t know how it happened to me either.

Ale stal se největší zázrak. Hádejte co! Normálně se mi to líbí! Ze všech různých aspektů, které ta práce obnáší, mě práce s lidmi baví nejvíc. Cožee?! Šokující, já vím! Maree, Královnu introvertů, baví kontakt s lidmi. Dokonce se ukazuje, že je docela dobrá v navazování kontaktu s cizinci, umí na ně být milá, usmívat se a pomoct jim. Ne, já taky nevím, jak se mi to stalo.

Even just for this, for learning this wonderful, surprising thing about myself, I am glad I took this job. I still maintain that the main focus of what I can offer is elsewhere than behind a counter in a shop. I am a person of words and ideas. Not money and things. I do not plan to stay here for ever and ever, but for now, it is good that I am here. That I am who I am.

I kdyby jen pro to, že jsem o sobě zjistila tuhle úžasnou, překvapivou věc, jsem ráda, že jsem tu práci vzala. Pořád stojím za tím, že hlavní těžiště toho, co mohu nabídnout je jinde než za pultem v obchodě. Jsem člověk slov a idejí. Ne peněz a věcí. Nemám v plánu tu zůstat na věky věků, ale teď je dobře, že tu jsem. Že jsem kdo jsem.

I am... a Prague lover, among other things. | Jsem... milovnice Prahy, mimo jiné.

So, I have to conclude, March has unexpectedly turned out pretty awesome! We had the last bouts of winter and first signs of spring. I did a lot of culture, I went on walks and then at Easter I met some new… dare I say friends yet? New people :) Heartfelt thank you to the new people for how nice they were. The day after I saw them, I went past this bench on my way to work in the morning :)

A tak musím konstatovat, že březen se nečekaně vyloupnul jako docela super měsíc! Měli jsme poslední záchvěvy zimy a první známky jara. Chodila jsem hodně za kulturou, chodila jsem na procházky a pak o Velikonocích jsem potkala nové… troufnu si říct přátele? Nové lidi :) Srdečné díky novým lidem za to, jak byli milí. Den po tom, co jsem se s nimi viděla, jsem ráno cestou do práce narazila na tuhle lavičku :)

For those of you suffering from the recent lack of music on this blog, I’m adding one of the tunes, I rediscovered again. It’s called Closer to Fine. Because I am.

Pro ty z vás, kteří trpí nedostatkem hudby na tomto blogu, přidávám písničku, kterou jsem po nějaké době znova objevila. Jmenuje se Closer to Fine (Čím dál, tím líp ? volně přeloženo). Protože tak se mám.

All good things to you and yours! See you soon.

Všechno dobré vám a vašim blízkým! Brzy naviděnou.

Facebook * Twitter * Bloglovin