Milé divadlo, chybíš mi!
Dnes je Noc divadel. Měla jsem být.. hádejte kde. Nikdy dřív jsem se Noci divadel neúčastnila, nebyla odvaha/s kým jít, ale moje posedlost láska k divadlu je čím dál silnější, a letos to mělo vyjít. Měla jsem to všechno naplánované. Měla jsem dnes být v divadle. A nejsem. Všichni víme proč. Také všichni víme, že se pravidla, respektive možnosti toho, jak divadelní představení (ne)smějí fungovat, mění téměř před očima a záhadně, občas trochu proti zdravému rozumu. Nejnovější perlička: “Divadla smějí hrát, ale bez diváků.”… Ne, nebudu to tady komentovat, nemá to smysl. Je rok 2020. Nic nedává smysl. Místo toho raději napíšu o tom, proč divadlo miluju, co mi na něm chybí a proč je živý zážitek z představení nenahraditelný. Takový malý milostný dopis pro divadlo.