Tuesday, August 28, 2018

Part V: Challenges of Cold | Zimou zk(r)oušená

Hello, anyone still here? *walks in and blows the dust of the website* How are you all doing? I’m fine. Busy, as you might have guessed by the lack of blog posts. Turns out it’s really difficult to juggle a full-time job and writing energy/inspiration and free time. Who knew, huh? :D  Haló, je tady ještě někdo? *vejde dovnitř o sfoukne prach z webové stránky* Jak se všichni máte? Já se mám fajn. Mám toho hodně, jak jste jistě poznali z nedostatku blogových příspěvků. Ukázalo se, že je opravdu těžké kombinovat práci na plný úvazek a energii/inspiraci na psaní a volný čas. Kdo by to byl řekl, co? :D
What we have always known, however, is that I have thing for writing about stuff that happened a long time ago. Starting a blog series and never finishing all that I planned (like all those lovely long posts from my first ever London trip yeeeears ago, e.g this one). I thought I would try to make some progress on the series about my dancing. Co jsme na druhou stranu vždycky věděli, je že mám tendenci psát o věcech, které se staly moc dávno. Začít nějaký blogový seriál a pak nedokončit všechno, co jsem měla v plánu (jako ty rozkošné dlouhé články z mého prvního výletu do Londýna před moooc lety. Jako třeba tenhle). Řekla jsem si, že zkusím trochu pokročit se seriálem o tancování.
If you have read what I have written on it so far, I’m sure it comes as no surprise that dancing still plays a very important part of life, increasingly so. Which is why I feel I should try to catch up on all I wanted to say and share how it’s been making my life a million percent better. You interested? Let’s jump approx. 20 months back, to the first winter while I was taking my class. Pokud jste četli, co jsem o něm zatím psala, jistě vás nepřekvapí, že tanec stále hraje v mém životě důležitou roli. Čím dál tím důležitější. Tudíž mám pocit, že bych se měla pokusit to dohnat a říct všechno, co jsem měla na srdci a podělit se o to, jak tancování zlepšilo můj život o milion procent. Zajímá vás to? Tak skočíme o nějakých 20 měsíců zpátky, do první zimy, kdy jsem chodila tancovat.

Wednesday, May 2, 2018

This Time Last Year: Liverpool | Loni touhle dobou: Liverpool

As promised when I was gushing over some London photos from last year, I am back to gush over some photos from Liverpool. Hope you enjoy them :)  Jak jsem slíbila, když jsem se tu rozplývala nad loňskými fotkami z Londýna, jsem tu abych se rozplývala nad fotkami z Liverpoolu. Snad se vám budou líbit :) 


It was all very important for me, arranging and managing the journey up north. It was the first time I left London, actually. Moreover, what with me being a Beatlemaniak ever since I was a little girl, visiting Liverpool was very special <3  Všechno to pro mně bylo hodně důležité, zařídit a zvládnout cestu na sever. Bylo to vlastně poprvé, co jsem opustila Londýn. Navíc, jelikož jsem od malička Beatlemaniak, navštívit Liverpool bylo prostě něco výjimečného.

Tuesday, April 17, 2018

This Time Last Year: London | Loni touhle dobou: Londýn


As soon as the warmer spring air arrives, I always catch the travel bug. However, having just started a new job, traveling will not be an option for a while yet. So, with nostalgia, I turn to memories and photos from my last trip to London, which I took about a year ago, just after leaving my old job. I've got a bunch of photos for you here, how about that?  Vždycky když přijde teplejší jarní vzduch, dostanu cestovní horečku. Nicméně tentokrát, protože jsem začala nové zaměstnání, musím na cestování ještě nějakou chvíli zapomenout. A tak se s nostalgií obracím k fotkám a vzpomínkám na svůj poslední výlet do Londýna, což bylo asi před rokem, když jsem skončila ve staré práci. Mám pro vás nějaké fotky, co vy na to?


It was my third time going on a solo trip to London and the best one yet! It involved a lot of bookshopping, aimless wandering around, also guided walks, seeing long distance friends and culture.
Wait. This needs a song.
Bylo to potřetí, co jsem se sama vydala do Londýna a zatím to byl ten nejlepší výlet! Zahrnoval hodně času v knihkupectvích, bezcílného potulování, také vycházky s průvodcem, setkání se vzdálenými přáteli a taky kulturu.
Moment. Chce to písničku.


Thursday, April 5, 2018

Closer to Fine | Čím dál, tím líp


A lot of things has been happening in my life, which is why it’s harder and harder to find the energy and/or motivation and/or inspiration to blog. But I figure you are entitled to some news and explanations. Děje se mi v životě spousta věcí, a proto je stále těžší a těžší najít energii a/nebo motivaci a/nebo inspiraci pro psaní na blog. Ale myslím, že máte nárok na nějaké novinky a vysvětlení.

Since the beginning of the year, maybe even before that, I managed to fill my diary with jobhunting, interviews, dance classes, social and cultural events… And then before I knew it, I somehow had a job. Od začátku roku, možná ještě předtím, se mi nějakým záhadným způsobem dařilo plnit diář hledáním práce, pohovory, tanečními hodinami, společenskými a kulturními událostmi… A pak, než jsem se nadála, měla jsem práci.


Now my life is filled with going to work nearly every day and trying to maintain the level of cultural and social activities. I carefully plan them out, even small realxing things, to reward myself for the long working hours. Teď svůj život plním tím, že skoro každý den chodím do práce a snažím se udržet podobné množství kulturních a společenských aktivit. Pečlivě si je plánuju, i malé oddechové drobnosti, abych se odměnila za dlouhé hodiny v práci.
Outside of the cinema where I went to see the (amazing!!!) NT Live screening of Julius Caesar | Před kinem, kam jsem šla na (úžasný!!!) NT Live přenos Julia Caesara

Wednesday, January 10, 2018

Another Year Over, New One's Just Begun | Další rok skončil, nový začíná

Happy New Year, dear occassional readers! Welcome to the second year of bilingual blogposts. There were not that many, I know, but you must consider, I have to write all of them twice now ;)
It would not be January without looking back at the previous year and making plans and finding inspiration for the future. So, here it is:  
Šťastný nový rok, drazí příležitostní  čtenáři! Vítejte v druhém roce dvojjazyčných příspěvků. Nebylo jich sice moc, já vím, ale považte, teď je všechny musím psát vlastně dvakrát ;)
Nebyl by to leden, abychom nezačali hodnocením minulého roku a plány a inspirací do budoucnosti. Takže tady jsou:

Where is winter? I took this photo on 4th January. 

Monday, November 13, 2017

Music Monthly: October 2017 | Addicted to Samba | Závislá na sambě

Could this be? The return of the long lost and dearly missed music posts? Maybe… :) We shall see where autumn and winter take us, but October was one of those months again, that had me hooked on a couple of tracks and/or interprets, so here I am to share them with you. Je to možné? Návrat dlouho ztracených a postrádaných článků o hudbě? Možná… :) Uvidíme, kam nás podzim a zima zavanou, ale říjen byl opět jedním z těch měsíců, kdy jsem byla až „posedlá“ několika písničkami nebo interprety, tak jsem tu, abych se o ně s vámi podělila.

Musically, there were 2 main themes to my October. The first one you can easily decipher from the title of this post :) In case you have not noticed, I am a bit mad about my latin dancing right now and naturally, music plays a crucial role in that. Music is what breathes life to a set of steps and turns them into a dance, a beautiful, magical experience. I’ve been taking my classes for just over a year now, and I think it’s safe to say, that samba has taken the top spot and become my favourite dance of the ones we do. And I CANNOT STOP LISTENING to it! Hudebně měl můj říjen dvě hlavní témata. První z nich můžete snadno rozluštit z názvu tohoto příspěvku :) Pokud jste si náhodou nevšimli, jsem teď trochu blázen to latinsko-amerického tance a hudba v tom přirozeně hraje zásadní roli. Hudba je to, co vdechuje život seskupení určitých kroků a proměňuje je v tanec, v krásný a kouzelný zážitek. Teď je to něco přes rok, co chodím tancovat, a myslím, že můžu bezpečně říct, že samba se usídlila na prvním místě v žebříčku tanců, které děláme, a je moje nejoblíbenější. A já ji NEMŮŽU PŘESTAT POSLOUCHAT!

Sunday, October 8, 2017

Part IV: Progress & Potential | Pokroky & potenciál

Hello hello, occasional readers of my occasional blog. How are you doing? Autumn treating you well?

I’m here with another part of my seemingly endless ramblings about dancing. As ever, it has taken me ages to organize my thoughts and write them down properly (and then translate myself back an forth). Much longer than I anticipated… But hey, this blog has never been one for regular posts. Year long delays just happen :D The point is to get it done and get it out here, so here is another little bit.
Ahoj ahoj, občasní čtenáři mého občasného blogu. Jak se vám daří? Je k vám podzim laskavý?

Jsem tu s další částí mého zdánlivě nekonečného blábolení o tanci. Jako vždy mi dlouho trvalo utřídit myšlenky a pořádně je sepsat (a pak se překládat tam a zpátky). O dost déle, než jsem předpokládala… Ale tenhle blog nikdy nebyl na pravidelné příspěvky. Roční zpoždění, to se prostě stává :D Hlavní je to dokončit a dostat ven. Takže tady je další malý kousek.

I might as well give up on trying to make this series a dramatic journey of discovery, gradually delving into the mystery if taking up dancing would do me well. After the troublesome first lesson, everything got much better and it is pretty much established that dancing makes me SO VERY happy :) Exactly how much more enthusiastic and madly delighted can I get? We shall see… :) For I “regret” to inform you, I will not shut up about it, until I get out aaaaaaall that I can say about my dance classes. (P.S. There’s a lot #sorrynotsorry)
Here are some more things I have been enjoying as the course continued: 
Asi se můžu přestat snažit udělat z tohoto seriálu dramatickou objevnou cestu a postupně se nořit do záhady, jestli mi tancování bude prospívat nebo ne. Po problematické první hodině se všechno výrazně zlepšilo a můžeme celkem klidně prohlásit, že jsem z tancování PŘEVELICE šťastná :) O kolik zapálenější a šíleně nadšená ještě můžu být? Uvidíme… :) Neboť vám „s lítostí“ oznamuji, že nesklapnu, dokud nedostanu ven všeeecičko, co o svých hodinách tance můžu říct. (P.S. Je toho hodně #sorrynotsorry)
Tady jsou další věci, ze kterých jsem, jak kurz pokračoval, měla radost: