Posts

Milé divadlo, chybíš mi!

Image
Dnes je Noc divadel. Měla jsem být.. hádejte kde. Nikdy dřív jsem se Noci divadel neúčastnila, nebyla odvaha/s kým jít, ale moje posedlost láska k divadlu je čím dál silnější, a letos to mělo vyjít. Měla jsem to všechno naplánované. Měla jsem dnes být v divadle. A nejsem. Všichni víme proč. Také všichni víme, že se pravidla, respektive možnosti toho, jak divadelní představení (ne)smějí fungovat, mění téměř před očima a záhadně, občas trochu proti zdravému rozumu. Nejnovější perlička: “Divadla smějí hrát, ale bez diváků.”… Ne, nebudu to tady komentovat, nemá to smysl. Je rok 2020. Nic nedává smysl. Místo toho raději napíšu o tom, proč divadlo miluju, co mi na něm chybí a proč je živý zážitek z představení nenahraditelný. Takový malý milostný dopis pro divadlo.

Maggie O'Farrell: Hamnet

Image
Long time no books! I’m here to share one of my recent reads, which shall sit on the throne above everything I have read this year so far. Hamnet by Maggie O'Farrell . In case you're not familiar with the title name (where have you been?), Hamnet, twin brother of Judith, was the son of William Shakespeare. A child that died of plague, supposedly, and as we all learned in literature classes the grief over that loss is reflected in a certain well known play of a similar name. This book is a fictionalised account of the events surrounding this tragedy hitting the family. Upon recommendations by booktubers Jen and Lauren , I couldn't resist buying it, as soon as I came across a copy. Also, it is SO PRETTY I MEAN LOOK AT IT!!! Dlouho nebyly žádné knihy! Jsem tu, abych se podělila o jednu z nedávno dočtených knížek, která usedá na trůn nade vše, co jsem zatím letos přečetla. Hamnet od Maggie O’Farrellové . Pro případ, že vám jméno v názvu nic neříká (kde jste byli?), Ham

Reflections on 2019 | Ohlédnutí za 2019

Image
Hello and welcome to the 20’s!! And welcome here, the blog where nobody writes anything :-D Do you remember when I used to do regular annual reflective posts? The last one I did, stepping into 2018, was a sweet one. There was a lot of progress and positivity and hope. Then 2018 was a lovely year. Top of the decade I’m not afraid to say. Busy, active, positive, happy, strong… I could go on. The thing is, I never wrote it all down, because by the time I should have been writing my traditional reflection, we were in 2019 and life turned. Everything went downhill from there and I was so low and so dark that I didn’t have it in me to sit and write about how great the previous year had been. The darkness was all consuming. For a long time. Yet, here I am, still surviving, with a blog post on the “bad year” and I intend to graciously circle around the darkness and try to extract at least some positivity from it. It must be there somewhere, it must! Nazdárek, vítejte ve 20. letech!! A víte

Part V: Challenges of Cold | Zimou zk(r)oušená

Image
Hello, anyone still here? *walks in and blows the dust of the website* How are you all doing? I’m fine. Busy, as you might have guessed by the lack of blog posts. Turns out it’s really difficult to juggle a full-time job and writing energy/inspiration and free time. Who knew, huh? :D  Haló, je tady ještě někdo? *vejde dovnitř o sfoukne prach z webové stránky* Jak se všichni máte? Já se mám fajn. Mám toho hodně, jak jste jistě poznali z nedostatku blogových příspěvků. Ukázalo se, že je opravdu těžké kombinovat práci na plný úvazek a energii/inspiraci na psaní a volný čas. Kdo by to byl řekl, co? :D What we have always known, however, is that I have thing for writing about stuff that happened a long time ago. Starting a blog series and never finishing all that I planned (like all those lovely long posts from my first ever London trip yeeeears ago, e.g this one ). I thought I would try to make some progress on the series about my dancing. Co jsme na druhou stranu vždycky věděl

This Time Last Year: Liverpool | Loni touhle dobou: Liverpool

Image
As promised when I was gushing over some London photos from last year, I am back to gush over some photos from Liverpool. Hope you enjoy them :)  Jak jsem slíbila, když jsem se tu rozplývala nad loňskými fotkami z Londýna , jsem tu abych se rozplývala nad fotkami z Liverpoolu. Snad se vám budou líbit :)  It was all very important for me, arranging and managing the journey up north. It was the first time I left London, actually. Moreover, what with me being a Beatlemaniak ever since I was a little girl, visiting Liverpool was very special <3  Všechno to pro mně bylo hodně důležité, zařídit a zvládnout cestu na sever. Bylo to vlastně poprvé, co jsem opustila Londýn. Navíc, jelikož jsem od malička Beatlemaniak, navštívit Liverpool bylo prostě něco výjimečného.

This Time Last Year: London | Loni touhle dobou: Londýn

Image
As soon as the warmer spring air arrives, I always catch the travel bug. However, having just started a new job, traveling will not be an option for a while yet. So, with nostalgia, I turn to memories and photos from my last trip to London, which I took about a year ago, just after leaving my old job . I've got a bunch of photos for you here, how about that?  Vždycky když přijde teplejší jarní vzduch, dostanu cestovní horečku. Nicméně tentokrát, protože jsem začala nové zaměstnání, musím na cestování ještě nějakou chvíli zapomenout. A tak se s nostalgií obracím k fotkám a vzpomínkám na svůj poslední výlet do Londýna, což bylo asi před rokem, když jsem skončila ve staré práci . Mám pro vás nějaké fotky, co vy na to? It was my third time going on a solo trip to London and the best one yet! It involved a lot of bookshopping, aimless wandering around, also guided walks, seeing long distance friends and culture. Wait. This needs a song. Bylo to potřetí, co jsem se sama v

Closer to Fine | Čím dál, tím líp

Image
A lot of things has been happening in my life, which is why it’s harder and harder to find the energy and/or motivation and/or inspiration to blog. But I figure you are entitled to some news and explanations. Děje se mi v životě spousta věcí, a proto je stále těžší a těžší najít energii a/nebo motivaci a/nebo inspiraci pro psaní na blog. Ale myslím, že máte nárok na nějaké novinky a vysvětlení. Since the beginning of the year, maybe even before that, I managed to fill my diary with jobhunting, interviews, dance classes, social and cultural events… And then before I knew it, I somehow had a job. Od začátku roku, možná ještě předtím, se mi nějakým záhadným způsobem dařilo plnit diář hledáním práce, pohovory, tanečními hodinami, společenskými a kulturními událostmi… A pak, než jsem se nadála, měla jsem práci. Now my life is filled with going to work nearly every day and trying to maintain the level of cultural and social activities. I carefully plan them out, even