What's the Worst Thing That Could Happen? | Co se může nejhoršího stát?

In spring I briefly mentioned that I had lost my job and once again, I joined the hordes scraping along in the grim Land of Unemployment.  Still there ;) There is lot to be said about jobhunting and dealing with being out of a job. It affects you (and your loved ones) on so many levels! I don’t think I am the right person to discuss that in any depth, but I have recently come up with a little trick that I use to build my own confidence when applying for jobs. So I thought it might be worth sharing :)

Na jaře jsem krátce zmínila, že jsem přišla o práci a opět se připojila k masám přežívajícím v ponuré Zemi Nezaměstnanosti. Pořád tam jsem ;) Dalo by se hodně povídat o hledání práce a o tom, jak se vyrovnat s tím, když člověk nepracuje. Vás (a vaše nejbližší) to zasahuje tolika způsoby! Nemyslím, že jsem ten pravý, kdo by to měl do detailů rozebírat, ale nedávno jsem vymyslela malý trik, který používám, abych si zvedla sebevědomí, když se ucházím o zaměstnání. Tak mě napadlo, že by stálo za to se o něj podělit :)

Here’s how it goes: You search the career websites, you read job ad after job ad, filtering out the ones that might be worth checking out. Some are a bit out of your league, some you are genuinely interested in and could be a good fit for you, some you are uncertain about, but that doesn’t mean you shouldn’t try. And some are clearly beneath you, but… Well, that depends on how long you’ve been out of work and how many of your career ideals are left.

Chodí to takhle: Prohledáváš stránky s nabídkami práce, čteš inzerát za inzerátem, dáváš stranou ty, které by stálo za to prozkoumat. Na některé tak úplně nemáš, některé tě upřímně zajímají a mohly by ti sedět, některými si nejsi zcela jistá, ale to neznamená, že by se to nemělo zkusit. A některé jsou evidentně pod tvou úroveň, ale… Záleží na tom, jak dlouho už nepracuješ a kolik ti zbylo ideálů o kariéře.

After much researching, and ticking how much of the criteria I meet and how much I like the offers, I arrange them in an order of preference and THEN, then comes the exacting task of actually composing my applications and sending them. Somehow, I usually freeze a little at this stage. I’m not sure what it is that puts me off. Maybe I am a bit too aware that “this is the important bit” and I’m scared of messing it up. Or it could be something else... Anyway, I’ve come up with a “trick” to encourage myself and overcome this shyness to apply.

Po mnohém zkoumání a odškrtávání, kolik kritérií splňuji a jak moc se mi ta která nabídka líbí, je seřadím podle oblíbenosti a POTOM, potom je na řadě náročný úkol doopravdy se ucházet o zaměstnání a odeslat svoje odpovědi. Z nějakého důvodu v této fázi obvykle trochu zamrznu. Nevím, co mě od toho odrazuje. Možná si příliš uvědomuji, že „tohle je ta důležitá část“ a bojím se, abych to nezvorala. Možná je to něco jiného… Tak jako tak, jsem vymyslela takový „trik“, který mi dodává odvahu, abych překonávala tuhle nesmělost v ucházení o práci.

I ask myself: What’s the worst thing that could happen??? And then I form a (mental) list of all the possible scenarios that could come out of this job-applying situation:

Položím si otázku: Co se může nejhoršího stát??? A pak si (v hlavě) udělám seznam všech možných scénářů, které by z této „ucházecí“ situace mohly vzniknout:

1. I do not send in my CV/application. 2. I do send in my CV and I get no reply. 3. I send in my CV, I get a reply, but they don’t want me. 4. I send in my CV, I get a reply and they invite me for an interview! 5. I send in my CV, they invite me for an interview, I go in, I do my best, but they don’t want me. 6. I send in my CV, they invite me for an interview, I go in, I do my best and I’m successful and they offer me a position! 7. I send in my CV, they invite me for an interview, I go in, I do my best and I’m successful and they offer me a position. I start my new job and during the trial period they decide that I’m not a good fit for the job. 8. I send in my CV, they invite me for an interview, I go in, I do my best and I’m successful and they offer me a position. I start my new job and during the trial period I decide that the job is not a good fit for me. 9. I send in my CV, they invite me for an interview, I go in, I do my best and I’m successful and they offer me a position. I start my new job, the trial period goes well and I stay :)

1. Nepošlu svou přihlášku/CV. 2. Pošlu CV a nikdo mi neodpoví. 3. Pošlu CV, dostanu odpověď, ale nemají zájem. 4. Pošlu CV, dostanu odpověď a pozvou mě na pohovor! 5. Pošlu CV, dostanu odpověď, pozvou mě na pohovor, jdu tam, snažím se na maximum, ale oni nemají zájem. 6. Pošlu CV, dostanu odpověď, pozvou mě na pohovor, jdu tam, snažím se na maximum, jsem úspěšná a nabídnou mi pozici! 7. Pošlu CV, dostanu odpověď, pozvou mě na pohovor, jdu tam, snažím se na maximum, jsem úspěšná a nabídnou mi pozici. Začnu v nové práci a během zkušební doby se rozhodnou, že se na tu práci nehodím. 8. Pošlu CV, dostanu odpověď, pozvou mě na pohovor, jdu tam, snažím se na maximum, jsem úspěšná a nabídnou mi pozici. Začnu v nové práci a během zkušební doby se já rozhodnu, že ta práce se nehodí pro mě. 9. Pošlu CV, dostanu odpověď, pozvou mě na pohovor, jdu tam, snažím se na maximum, jsem úspěšná a nabídnou mi pozici. Začnu v nové práci, zkušební doba jde dobře a zůstanu tam :)

Really now, what is the worst things that could happen? Being ignored? Being rejected? Come on, I’ve had sooo much of that over the years, both on a professional and personal level. If I think about it carefully, objectively, each one of these scenarios, I can handle. I’ve already been there and experienced them. None of them is going to kill me. And there could be a good job waiting at the end of the process.

Takže vážně, co se může nejhoršího stát? Že mě budou ignorovat? Že mě odmítnou? Ale no tak, toho už jsem za ty roky zažila tolik, jak na profesní, tak osobní úrovni. Když se nad tím podrobně, objektivně zamyslím, kterýkoli z těchto scénářů zvládnu. Už to mám za sebou, už jsem je zažila. Nic z toho mě nezabije. A na konci toho procesu možná čeká dobrá práce.

So, the truth is, that the worst thing that could happen is, option no.1,  that I don’t send my application. It’s no big deal. Polish up that CV, compose a concise and effective cover letter and apply. Send the e-mail. It’s such a little thing and it could snowball into a whole lot of interesting new experiences.

Takže věc se má tak, že nejhorší, co se může stát, je možnost č.1, že nepošlu životopis. To přece není nic tak velkého. Doladit CV, sepsat stručný a účinný motivační dopis a přihlásit se. Odeslat e-mail. Taková drobnost a může se rozvinout ve spoustu zajímavých zkušeností.

With the help of this little mind exercise, I’m trying to stay active and keep a reasonably good score. Already I can tell that I’m doing much better than the last time I was surfing the jobhunting waters. Let’s hope the effort pays off. Sooner rather than later would be great, thank you.

S pomocí tohoto myšlenkového pochodu se snažím zůstat aktivní a udržet si rozumné skóre. Už teď je jasné, že se mi daří o mnoho líp, než když jsem naposledy surfovala po vodách nezaměstnanosti. Doufejme, že se úsilí vyplatí. Raději dřív, než později, kdyby to šlo, díky.

What about you? Do you have a tip on how to stay confident and believe in yourself when looking for a job? Share your wisdom in the comment section :) And let me know, if you want me to write more about this topic. Not that I’m an expert, but, you know, we all have personal experiences… Bye for now.

A co vy? Máte nějaký tip, jak si udržet sebevědomí a sebedůvěru při hledání práce? Podělte se o své moudrosti v komentářích :) A dejte vědět, jestli chcete, abych o tomhle tématu psala víc. Ne, že bych byla expert, ale znáte to, každý máme osobní zkušenosti… Zatím ahoj.

xx M

Facebook * Twitter * Bloglovin